Dnes v první části noci vím, že budu astrálně vystupovat za třemi svými nejbližšími přáteli a později s nimi přecházet na ujednané místo, kde na nás čeká další desítka přátel. Potřebuji si pojistit tak tělo, aby mě netahalo do lucidních snů.
Piji tak dvojnásobné množství matcha v půl litru a další půl litr vody. To abych si pojistil, že až odcestuji, tak budu muset vstát na toaletu a když už člověk vstane, tak přeci zapíše vše do deníku. Všichni přeci známe na vlastní kůži, jak sami sebe dokážeme v noci ošálit: „Tenhle sen si budu pamatovat i ráno, to nemá smysl zapisovat.“ Jenže ráno ejhle… nevíme nic. A stejně tak je to i s dalšími druhy mimotělního cestování.
Tím že to čtete, tak můj plán vyšel a ještě v noci vše zapisuji. Pojďme se spolu podívat na celý noční příběh.
Ležím s mou ženou Klér v posteli. Vytváří ohromné množství Síly na mou podporu, abych dokázal astrálně vystoupit a hlavně se zde co nejdéle udržet.
Naciťuji Charismatickou Sílu, Charismatické jméno.
Postupně se zbavuji ohraničenosti těla…
Více… více…
jdu hlouběji… hlouběji… uvolňuji tělo..
nikam nepospíchám…
stále uvolňuji tělo…
zvedám své astrální nohy, jednu… druhou… velmi pozvolna, pomalu ale jistě.
A už se zvedá sama horní část těla.
Začínám cítit, jak se univerzum reálně točí, ne ten stav klidu, ale reálně jak se pohybuje planeta, s ní mé hmotné tělo, obrovskou rychlostí, kterou si člověk neuvědomí, dokud… se astrální tělo neuvolní, protože pak.. stojí na místě, zatímco vše ostatní se pohybuje.
Je to tady, vnímám jen astrální tělo.
Celý prostor okolo mě se roztočí, mohutně se hýbe.
Klér se točí na bok, čímž mi dává najevo ideální chvíli k opuštění hmoty.
Přichází jedna mohutná vlna za druhou… Teď! Teď! Teď!
Během mžiku se změní VŠE!
Přestávám vnímat pěti smysli a přecházím do stavu astrální projekce. Stav tak nepopsatelný, kdy cítíš, že jsi přivítán mezi bohy s tisíce smysly naráz.
Stále jsem přitom v ložnici, z pohledu ležícího, majestátně roztažen do celé šíře místnosti.
Stav toliko k u vytržení, že nad něj nic není. Astrální prostor spolu s láskou jsou cítit tak reálně, že se z nich stává hutný a přece nadýchaný prvek největší pevnosti, reality, bdělosti.
Pojetí inteligence, moudrosti ducha a bytí je zvýšena o tisíce procent. Stav, ze kterého se až nechce dále. Dnes mám však misi!
Zvolám tak svou veškerou vůli a silou z lásky k mým přátelům: „Auroro! Auroro! Auroro!“
… cítím již její Sílu…
Zcela vnímám tvojí Sílu! Ty si již vystoupila také! Magneticky na sebe působíme, jako dva nabité magnety o síle světa.
Auroro! …. cítím jak ležíme vedle sebe …
Astrální projekce v tuto chvíli dovoluje jedinečné spojení realit, přestože jsem ještě u sebe doma, cítím tě po své levici jak se držíme za ruku, v leže. Přestože jsi ještě také doma. Ach… ještě ten návyk lidského vnímání reality… To za chvíli odejde… Jdu za tebou zcela, setkáme se u tebe!
Přede mnou se rozšíří veškerá realita noci, která ustupuje v záři astrálního světa a na krátkou chvíli prolétám prostorovým tunelem k Auroře! Ocitám se v tvojí místnosti, u tvé postele, tvého těla!
Chytáme se rukama a levitujeme uprostřed místnosti. Točíme se spolu a prožíváme vesmírný tanec. Je to zde. Záměr máme společný, mysli propojené a víme, že musíme kumulovat na dnešek až nadmíru Síly, abychom pomohli nejbližším přátelům. Proto se zastavujeme, chytneme se za naproti sobě za ruce a transcendence námi probíhá do mnoha kilometrových rozměrů.
Tolik jsme si předali vděčnosti a radosti, sdílíme svou mysl, své nejniternější sny, přání, bytostné naladění, radosti světa, chtění…
tak nádherný stav, že by v něm bytost zapomněla, co chce dělat. S veškerou vůli a úctou k misi, ke slibu k našim přátelům, pokračujeme!
Vyměňujeme si myšlenky:
Za chvíli půjdeme za přáteli Senturionem a Mínou, bude to snadnější, protože jim věříme že jsou opravdu připravení a ještě jim pomáhá náš přítel Amoris z mentálního cestování k udržení jejich Vědomí, pro astrální cestování. Ach jak jsme ti v tu chvíli vděční, pocit jako děti co si mohou opravdu užít chvíli.
Astrální prostor mění své tvary a během mžiku se ocitáme spolu nad tělem Senturiona. Je připraven! Je připraven, zvoláme! Je to skvělý chlap, který zkrátka ví, jak uvolnit tělo. Zná astrální cestování a teď nadchází jeho čas a dal nám k tomu svolení.
Hledíme s Aurorou na sebe, víme že jde o velkou věc, ne ledajakou, jen pro nejbližší přátele… to co za chvíli přijde, bychom nikdy neudělali nepřipravenému nováčkovi. Senturion však ví a celé jeho astrální tělo na nás již volá. My jen bereme za celou jeho bytost a točíme s ním zcela přirozeně po směru hodinových ručiček, neb zde jsou směry jedno, určuje to naše společná Síla, která se propojuje do rozměrů sdílení tří astrálních cestovatelů! Teď!
Teď je ta chvíle! SENTURIONE!!!
SENTURIONE!!! SENTURIOOONEEEEE!!!!!! VYSTUP!!!!!! JE TO PŘECI TVÉ VELKÉ PŘÁNÍ A PROTO JSME TADY!!!
SENTURIONE!!!! ….
Svět utichl…. Na milisekundy přestal existovat…. A Senturion vystupuje. Jsme v prostoru nad tvým tělem, které přestože je metr pod tebou, my se již ocitáme v astrálním projekci, která odděluje hmotu a astrální svět jako zcela odlišné světy, kde hmota zcela očividně poskytuje smyslové zážitky. My jsme však zde, v astrální projekci, daleko za běžným světem a rozpínáme se.
Po nějaké době jakoby se Senturion ztrácel.
„SENTURIONE! SENTURIONE!“
A je opět zde! Uf, to je ale zákeřné že? To se stane, teď už pojď, půjdeme dále!
Běžný astrální cestovatel vnímá přechod v astrálním světě jako astrální cestování, tedy pohyb letu. My zde již necháváme přeměňovat astrální hranice podle vůle. Nemusíme letět, neb letí celý svět.
Nyní se přesouváme do místa, které obývá naše nejbližší Mína!
Sdílíme každou svou myšlenku…
Víme že u Míny bude velké množství lásky, které nás může ukolíbat do bíla, až postupně do vědomí, překrásný stav, což by mohlo snadno vést k postupnému ukolíbání do líbezného snu.
… jsme domluveni, víme co nás čeká.
Jsme instantně u tebe!
„MÍNA!!! MÍNA!!! MÍNOOOO!!!! JSME TADY!!!!“
Láska… přijímáme. Ty sedíš? … Míno, lehni si…. Ve hmotě se odehrává čas k tomu nutný a zdlouhavý, který v astrální projekci proběhne během mžiku.
Míno jsi úžasná, tolik sebeovládání a lásky. Rozhodně s tebou nebudeme vystupovat Silově, ale láskyplně. Jsme s tebou!
Přestože tě také vykrucujeme z těla, necháváme veškerou úctyhodnou chvíli pro to nejsladší a nejjemnější vystoupení všech dob…. Tohle je naše Mína!
Svět se opět rozšířil a padají hranice i Míniny hmotného světa…
My čtyři jsme osvobozeni od běžných hranic, tvarů, barev…
Ocitáme se v černém prostoru, který v sobě nese objemem veškeré světlo i nastavení života.
… zvuk, pocit jako kdyby se někomu udělalo nevolno?… všichni v pohodě?
Cítím jak Síla polevuje. Kolísá nahoru a dolu. Dostávám se do nebezpečné chvíle, kdy ze zkušenosti vím, že pokud s tím okamžitě něco neudělám, budu za chvíli ve svém hmotném těle.
Zvolám své jméno s veškerou svou Silou:
„SIDRIS, SIDRIS, SIDRIS!!!!“
Dobré, jsem tu s vámi, to bylo těsné. Auroro? Přesvědčuji se, cítím tvůj proud Síly, dobré….
Stabilně jsme zde, my všichni čtyři. Je to velká chvíle.
Senturione, Míno, jste také stále s námi? Drž svou Sílu! Dodáváme ti také Sílu a cítíme hmatatelně, jak Amoris vypomáhá s vaším vědomím, děkujeme ti příteli!
Tolik bychom vám chtěli ukázat co vše lze dělat, ale trochu nám to tu drhne, tohle musíme uchytiti HNED! Pokračujeme na další část plánu!
„ELLA! ELLAAAA! ELLA teď nás vyzvedni svým Snovým červeným autobusem, vyzvedni nás! ELLA!“
Děje se něco, co bych ještě před 20 lety řekl, že to není podle všech zkušeností tradičních astrálních cestovatelů možné, ale pro nás v Astrální Akademii již na týdenní rutině. Z dálky vidíme barevný svět z čeho se přibližuje červená autobus, jež je astrálně-snový a vyzvedává nás!
Přecházíme do jiného stavu vnímání… tak fantastické, že se smějeme, jsme na tom nejlepším setkání.
Jé, my sedíme v autobusu zcela vzadu a bus má otevřené záda, jakoby zvednuté páté dveře! Všichni čtyři si houpeme nohama a libujeme si, jak prolétáme černým astrálním prostorem, který nás postupně veze do sdíleného prostorou, který jsme nazvali Loukou, nás, Vládců Síly, kde se propojují astrální cestovatelé, mentální cestovatelé a lucidní cestovatelé.
Přechod, který je tak fantastický, až se cítím na chvílí jako v animáku a přitom vnímám astrální svět. Jdu se v autobuse projít až za Ellou a užívám si, s jakou náramnou chutí řídí a řítí se tímto prostorem. Legendární prožitek.
Bus mizí a my se ocitáme na Louce. Amoris nás vítá!Tolik nadšení, dorazili jsme! A jsem tu! Příteli, tohle jsi skvěle dokázal!
Jsem na Louce Astrální Akademie, kde již přecházím do jiného vnímání. Jakoby již každý sám za sebe a přesto společně. Víme, že máme jít ke středu, kde svou Silou působíme, abychom se opět propojili do kolektivního vnímání a tvoření společného symbolu, jež jsme si přáli.
Cíl je jasný: Nechat kolektivně stvořit Sílu, která se definuje skrze kolektivní vědomí do tvaru a barvy. Mocně působíme. Vlajka to není, jak bych chtěl podle naší původní dohody, ale koule ohromné plazmatické Síly. Definuje se postupně do krychle? Však o tom jsme se párkrát bavili i s Azgarielusem a Ellou…
A to je nejsympatičtější, přichází to nenuceně se všemi barvami světle modré a růžové, jež se proplétají. Tolik ale dávám volnosti, nechci nic ovlivňovat svým úsudkem, stejně tak Azgarielus a Ella. Jen necháváme proudit, zda toto bude ten správný tvar, jenž přijmou i naši ostatní nejbližší a tolik niterní přátelé.
Za tu dobu si všímám, že jsem plynule přešel z astrální projekce do plného Lucidního snění. Poněkud se ztratila hloubka astrálního světa, ale jsem ve sdíleném snu, vždyť tohle je právě ten dar, kde se můžeme setkávat reálně spolu různí mimotělní cestovatelé!
Cítím klid, vyrovnanost… Vše je jak má být… Láska… klid… mír…
A jsem zpět zcela vědomě ve svém hmotném těle. Je to ta nejlepší zpráva, protože teď je plán vše sepsat.
… to snad ne, mě se nechce vstávat?
Tělo je zvolněného, ztuhlé, tolik se mu nechce. Je těžké se pohnout, natož vstát. Již na mě působí běžný svět, který mi říká “spi, je to snadné a sladké”.. Sbírám svou vůli a cítím tlačení… ach jak jsem já chytrý že jsem vypil půl litru tekutin! Ach taková maličkost a jak se mi teď vděčně mé tělo s radostí vstává, abych šel do koupelny, tenhle hack miluji.
… vstávám co nejjemněji, abych nerušil svou ženu Klér při jejich toulkách světem, jsem ti vděčný lásko, tolik tě miluji, tak krásná a čistá bytosti….
A když už jsem na nohou, probuzen, mohu jít psát náš prožitek! Zbožňuji nás, Vládci Síly.
Sidris
Přidej se k nám do Astrální Akademie a objev svět, který začíná tam, kde končí běžné sny.