Jak dopadla noční výprava dvou mentálních cestovatelů za společnými přáteli?

V Astrální Akademii se nejen učíme a posouváme své hranice, ale především si vše prakticky potvrzujeme. Mimotělní cestování je úžasný zážitek, ale v mysli každého studenta se dříve či později objeví pochybnost: „Co když to tak vidím jen já? Co když je to jen moje fantazie?“

Právě proto jsme pro hlubší ověřování našich cest vytvořili skupinu zkušených cestovatelů. Je otevřena každému studentovi od 10. stupně výše a naším cílem je jediné: proměnit subjektivní prožitek ve sdílenou realitu.

Experiment: Mise za vědomým sněním

Potkáváme se každý pátek večer. Domluvíme si místo setkání a jen v náznacích si řekneme, co budeme tvořit. Další den si pak své prožitky porovnáváme a hledáme shody.
Jeden konkrétní pátek ale přinesl něco, co jsme ani my dva (N’ádriénnà a Amoris) nečekali. Domluvili jsme se, že společně mentálně navštívíme dva další studenty, Senturion a Mísd, a pomůžeme jim se „probudit“ (zvědomit) v jejich vlastním snu. Oba se na tento experiment dopředu připravovali.

Zde jsou autentické záznamy z našich cest, které jsme si zapsali nezávisle na sobě:

N’ádriénnà:
„Jdu do bílého prostoru a pomyslím na Amorise, abychom letěli spolu. Skutečně cítím, jak je vedle mě. Přistaneme u Senturiona. Vidím ho v místnosti se spoustou skříněk, které pořád otevírá. Snažíme se ho zvědomit, ale úplně nás ignoruje. Letíme k Mísdovi. Cítím z něj natěšení, ale naše působení se nijak neprojevuje. Pošlu do něj veškerou svou sílu a najednou letíme všichni tři k fialovému portálu. Tady mi Mísd ‚problikává‘, nedaří se mi ho dostat na Louku. Odcházím za ostatními, Amoris s ním zůstává.“

Amoris:
„Z mentální kanceláře se spojuji s N’ádriénnà v bílém prostoru. Vydáváme se za Senturionem. Vidím ho na louce ve vysoké, žluto-zelené trávě. Chytíme ho za ruce a probouzíme ho. Vnímá nás, ale vědomí mu vypadává – v tu chvíli mu symbolicky zčernají oči. Přesto ho přeneseme přes portál na Louku na lavičku. Pak jdeme za Mísdem, který sedí v kancelářské židli. Scénář se opakuje, opět vidím symbol černých očí. Nakonec ho na Louku dostaneme, i když se motá a je malátný. N’ádriénnà odchází, já zůstávám u nich, abych je tam udržel a oni si vše pamatovali.“

Proč nás to tak nadchlo?

Možná si říkáte: „Vždyť každý viděl něco jiného! Jeden skříňky, druhý trávu – kde je to potvrzení?“ Kouzlo mentálního cestování spočívá v tom, že naše vědomí interpretuje čistou informaci skrze symboly, které jsou nám blízké.

Nedošlo ke shodě v kulisách, ale v absolutní hodnotě informací:

• 1. Shoda v ději: Oba jsme se potkali v bílém prostoru, oba jsme ve stejném pořadí navštívili Senturiona a Mísda a oba jsme se shodli na okamžiku, kdy se naše cesty rozdělily.
• 2. Shoda v diagnostice: N’ádriénnà viděla „otevírání skříněk a ignorování“, Amoris viděl „vysokou trávu a černé oči“. Oba tyto obrazy znamenají totéž: Přátelé jsou hluboce ponořeni do nevědomého snu a je těžké s ním navázat kontakt.
• 3. Shoda v interakci: Oba jsme vnímali, že Mísd je připravenější než Senturion, ale stále „nestabilní“ (problikávání vs. malátnost).

Sdílená realita

Když jsem četla Amorisův příspěvek, úplně mě zamrazilo. Předem jsme si nedomluvili, co uvidíme, ani jak to budeme dělat. Přesto jsme získali důkaz, že jsme vnímali naprosto stejnou situaci a vzájemně se slyšeli.

Mentální cestování s potvrzením dostává ty správné grády. V tu chvíli totiž víte, že to není jen něco, co se vám „zdálo“. Je to objektivní zážitek prožitý ve sdíleném prostoru.

N’ádriénnà a Amoris

Přidej se k nám do Astrální Akademie a poznávej vědomí skrze vlastní zkušenost i společnou praxi.