Někdy se věci v životě poskládají tak hladce, až to působí, jako by nás vedla neviditelná ruka. Carl Gustav Jung tomu říkal synchronicita, tedy smysluplné souznění událostí, které spolu na první pohled nesouvisejí, ale uvnitř nás probudí pocit, že mají význam. Nejsou to jen náhody. Jsou to jemné zprávy života, potvrzení, že jsme v proudu. Všimli jste si někdy, jak k vám život mluví skrze malé zázraky?
Některá setkání jsou osudová. Dávají směr, motivaci a sílu, kterou v sobě ani netušíme. Psaní srdcem, upřímné a bez obalu, je dnes vzácnost. Mít po boku člověka, se kterým můžeme otevřeně mluvit o svých snech, je dar. Přesně o tom je příběh, který se rodil skrze zprávy dvou přátel. Příběh o tom, jak sny a vizualizace tvoří hmotu, jak vášeň pro tvoření překonává překážky, a jak se skutečné dobrodružství ukrývá v radosti z každodenní práce...
Navzdory úspěchům a obdivu určité skupiny lidí jsem byl uvnitř osamělý a nenaplněný, věčně ve spěchu a v neustálém boji s někým či něčím. Byl jsem přesvědčen, že má hodnota závisí jen na výkonu a výsledcích. V tomto prostředí byl respekt a dokonce i láska výsledkem tvrdé práce a ochoty vyměnit svůj čas a energii ve prospěch systému, jak jsem tomu říkal posledních dvacet let. Před pěti lety jsem si řekl dost. Po podnikání na čtyřech kontinentech, desítkách byznys plánů a stovkách „příležitostí“ jsem zpětně poznal, že jsem objevil spíš sto slepých cest a způsoby, jak to nefunguje. Tehdy jsem poprvé vykročil z iluze a začal hledat pravdu.
Před vstupem do Astrální Akademie jsem spoustu věcí dělala nevědomky, téměř na autopilota. Často jsem navíc sklouzávala k tomu, že jsem dělala několik činností najednou. Právě tím mi mezi prsty unikal drahocenný čas, který jsem mohla věnovat skutečnému, vědomému prožívání života. Až do chvíle, kdy mi došlo, že jsem všechno důležité měla přímo před sebou…
Jedna noc mi převrátila život naruby. Rozpadly se všechny představy o tom, kým jsem si myslela, že jsem a poprvé jsem opravdu pocítila, kdo doopravdy jsem. V tu chvíli se přede mnou začala otevírat brána k hlubšímu poznání, která mě nakonec dovedla až do Astrální Akademie. Jak tahle cesta začala a co všechno mi odhalila?
Mám za sebou tři měsíce v Astrální Akademii, které jsem si sám pro sebe určil jako zkušební dobu. A už teď vím, že to byla jedna z nejlepších voleb mého života. Během pár týdnů jsem zažil změny, které bych sám zvládal měsíce či roky. Chcete vědět, co všechno se dá změnit za tři měsíce?
Můj život se dostal do bodu, kdy jsem si uvědomila, že nejsem skutečně šťastná. Navenek jsem měla všechno, co si člověk může přát – milující rodinu, báječného syna, domov i firmu, která se krásně rozběhla. Z pohledu druhých jsem žila svůj sen. A přesto jsem uvnitř cítila prázdno...
Dovolená na Azorském ostrově Sao Miguel byl to můj dávný sen. Dlouho se mi to zdálo nemožné: kde vezmu peníze, s kým poletím a jak se vůbec dostanu na místo, když jsem nikdy nebyla ani na letišti. A pak se mě kamarádka zeptala, jestli bych nejela s ní, její sestrou a švagrem na Azory. „Jasně, že bych chtěla!“ vyhrkla jsem. V práci jsme nečekaně dostali poprvé 13. plat a bylo na letenky. Vrátili mi přeplatek na plynu a bylo na ubytování. Drobné na kapesné jsem si ušetřila. Tak jsme mohli leťéét...
Jsem v místnosti plné bohatství … všude jsou truhly peněz a cihly zlata jsou vyskládané všude kolem mě. Vše plné bohatství. Vše neskutečná energie, ale zároveň pociťuji neskutečně bolestivou tíseň, zrychluje se mi tep, sotva dýchám, jsem naprosto zoufalá, nemohu potlačit pláč ... nemohu to už vydržet!!! Nevydržela jsem to. Snažím se to vydýchat a neplakat. Asi za deset minut jsem se uklidnila a odhodlala se, že budu pokračovat.
V momentě, kdy objevíš svých několik kategorií a uvědomíš si, jakými nesmysly se tvé myšlenky zabývají, zjistíš, proč jsou pro tebe naprosto škodlivé.