Jakákoliv slova ani okrajově nevystihnou úžasnou hloubku mého prozření a znovuzrození. Nabytí sebedůvěry a schopnosti získávat informace zevnitř sama sebe, a nikoliv zvenčí, otevření možnosti být denně o krůček lepším člověkem, milujícím manželem a skvělým otcem, přínosem pro své okolí.
Dříve jsem jen hledala samu sebe a přemýšlela nad tím, čeho všeho bych chtěla dosáhnout, co vše dokázat a poslouchala ostatní úspěšné lidi, jak mi vyprávěli o tom, že je to velmi jednoduché, že si stačí říci vesmíru a vesmír splní všechna naše přání. "Vždyť já vím, co chci a přeji si to už dlouho..." zněla vždy moje odpověď. "Musíš si přát správně..." zněla odpověď oněch lidí.
"... Štvrtý deň. Môj vnútorný pozorovateľ zostal trvale aktívny, medicínske poznanie lekára, psychiatra zostalo v rozpakoch, pretrvávala potreba nájsť odborné vysvetlenie neobvyklého javu, niekde na internete. Mal by som mať podľa poznatkov medicíny minimálne poruchy koncentrácie, pamäti, možno už známky psychotickej alterácie. Štvrtá noc bez spánku. Potom piata, šiesta, siedma a - ôsma!! Bez zreteľnejších známok vyčerpania telesných alebo duševných funkcií... "
Já mám prostě pořád pocit, že jsem objevila domov. Že přesně tohle jsem celý život hledala, ale cítila jsem se hodně sama, potkávala jsem lidi, co mají některé společné rysy, ale nikdy to nebylo tak čisté a přesně vydefinované, jak mi přijde v Láskyplném Světě, ta cesta mi dává takový smysl!
V posledních letech se v ČR roztrhl pytel se semináři, které v nás mají více probudit ženskost či mužskost (či mužnost). Musím hned ze začátku napsat, že jsem žena, a tak budu většinu času mluvit ze svého pohledu, který je ale 100% aplikovatelný i na tu část populace, která není zevně obdařena nahoře, nýbrž dole. :)
Chtěla bych požádat o váš názor na situaci, která mě přivedla k výběru právě těchto vlastností, a radu, jak se v těchto situacích správně zachovat. V práci máme kolegyni, která je velmi negativní, lidi křivě obviňuje z různých chyb, přede všemi je shazuje a má pocit, že jí všichni dělají naschvály. Jak to mám zvládat?
Ještě před pár minutami nám přišla meditace jako to nejlepší, co pro sebe můžeme udělat, a teď si myslíme, že je lepší jít umýt nádobí. Proč vyhrála najednou zcela protichůdná myšlenka?
V Astrální akademii se každý z nás potkává každodenně s trpaslíkem. Jak ho nejlépe přemluvit, aby s námi táhl za jeden provaz? Dnes tu pro vás máme dva typy a motivační příběh od jednoho z Vládců Síly (studenta Astrální akademie).
Proč mnoho lidí zajímá pouze hmota a ostatnímu se vysmívají?
Hrajeme tu jakousi hru (každý to může nazvat jinak), do které jsme vědomě vstoupili. Souhlasili jsme s jejími pravidly a bezhlavě se do ní vrhli. Souhlasili jsme s tím, že si zde budeme užívat hmotu se vším, co nabízí. Budeme prožívat smutek a radost. Budeme omezeni časem a prostorem. Když něco chceme, tak nám trvá dlouhou dobu, než toho docílíme. Je krásné pozorovat malé děti, které chtějí mít všechno hneď teď a doslova nechápou, proč na něco musí čekat - vždyť mají ještě v sobě zakořeněné z nehmotných sfér, že vše jde okamžitě a jednoduše. Proč tady musí na vše čekat? Je to doopravdy přísná hra, ale je naprosto jedinečná.