Mile pohlcen spánkovou paralýzou
Úplně mi tato zkušenost změnila pohled na spánkovou paralýzu, takže teď už vím, že se jí nemusím bát a brát ji jako něco děsivého, nebo jako nějakou poruchu, právě naopak, jsem za ni teď moc rád.
Úplně mi tato zkušenost změnila pohled na spánkovou paralýzu, takže teď už vím, že se jí nemusím bát a brát ji jako něco děsivého, nebo jako nějakou poruchu, právě naopak, jsem za ni teď moc rád.
Asi v šestnácti jsem si uvědomil, že se mi splnil můj sen. Byl jsem jeden z hlavních vůdců naší bandy, mluvilo se o mně v sousedních městech, mladší kluci chtěli být jako já, oblékali se stejně, dokonce používali mé hlášky, chtělo se mnou chodit spoustu holek a všichni se mnou chtěli být kamarádi. Ale za jakou cenu? Věděl jsem, že něco ve mně bylo špatně.
Ponořila jsem se do téhle krásy a najednou zjišťuji, cítím, uvědomuji si, že jsem mimo své tělo, že plně vnímám, jak sedím a jak jen přitakávám tomu, co říkají, ale nebyla jsem to na plno já... Jako bych slyšela svůj hlas někde v tunelu, tak vzdálený.
Musím si dávat velký pozor, nad čím přemýšlím, protože má mysl před mýma očima vše uskutečňuje!
Dříve jsem se vše snažil dělat obráceně: Domníval jsem se, že se musím co nejvíc rozkrájet a rozdat a teprve potom mě vlastně všichni uznají a ocení. Mýlil jsem se. Nikdo mně to neřekl, přesvědčil jsem se o tom postupným poznáváním sama sebe.
Vládci Síly (studenti) mi ukazují, že můj Proud Síly nikdy nevyhasne. Všichni Vládci Síly (studenti) jsou úžasní, důvěryhodní a milí, vzácní lidé, kterým záleží na smyslu života společenství. Píši svoji osobní zpověď, protože ŽIVOT je dar a Vládci Síly mi dávají obrovský smysl.
Jakákoliv slova ani okrajově nevystihnou úžasnou hloubku mého prozření a znovuzrození. Nabytí sebedůvěry a schopnosti získávat informace zevnitř sama sebe, a nikoliv zvenčí, otevření možnosti být denně o krůček lepším člověkem, milujícím manželem a skvělým otcem, přínosem pro své okolí.
Dříve jsem jen hledala samu sebe a přemýšlela nad tím, čeho všeho bych chtěla dosáhnout, co vše dokázat a poslouchala ostatní úspěšné lidi, jak mi vyprávěli o tom, že je to velmi jednoduché, že si stačí říci vesmíru a vesmír splní všechna naše přání. "Vždyť já vím, co chci a přeji si to už dlouho..." zněla vždy moje odpověď. "Musíš si přát správně..." zněla odpověď oněch lidí.
"... Štvrtý deň. Môj vnútorný pozorovateľ zostal trvale aktívny, medicínske poznanie lekára, psychiatra zostalo v rozpakoch, pretrvávala potreba nájsť odborné vysvetlenie neobvyklého javu, niekde na internete. Mal by som mať podľa poznatkov medicíny minimálne poruchy koncentrácie, pamäti, možno už známky psychotickej alterácie. Štvrtá noc bez spánku. Potom piata, šiesta, siedma a - ôsma!! Bez zreteľnejších známok vyčerpania telesných alebo duševných funkcií... "
Já mám prostě pořád pocit, že jsem objevila domov. Že přesně tohle jsem celý život hledala, ale cítila jsem se hodně sama, potkávala jsem lidi, co mají některé společné rysy, ale nikdy to nebylo tak čisté a přesně vydefinované, jak mi přijde v Láskyplném Světě, ta cesta mi dává takový smysl!